Yoga Ostrava

Je jóga (ne)nahraditelná?

Občas čtu od některých lidí poznámky směrem k józe v tom smyslu, že když to není jejich „šálek kávy“, nebudou se k ní nutit a budou dělat jiné činnosti, které je více naplňují. Jenže je tady jedno velké JENŽE.

Naše těla prostě potřebují pohyb, a pokud možno pohyb vyvážený, nezatěžující jednostranně žádnou z polovin těla a dovolující zároveň relaxaci mysli.

Úskalí jednostranných sportů…

Čili například tenis (badminton, ping pong atd.), u kterého se takzvaně vyběháme, sice způsobí, že se zrychlí a posílí činnost kardiovaskulárního systému, ale současně si nepřiměřeně zatížíme tu ruku, v níž držíme raketu. A jestliže budeme tenis provozovat dostatečně pravidelně a dlouho, mohou nastoupit problémy, které už po svém viníkovi dostaly dokonce i jméno, například tenisový loket (a přetížené či zamrzlé rameno atd.).

Co třeba jiný pohyb, kupříkladu běh?…

Běh je kapitola sama pro sebe. Vždy je mi líto lidí, které vidím po ránu běhat po ostravských cestách ve smogu a po asfaltu, neboť si víc ubližují než pomáhají. Pokud už bez běhu neumějí žít a chtějí jej provozovat, pak by jejich těla ocenila některá důležitá opatření: dostatečně odpružené tenisky, aby tlumily nárazy při běhu na nevhodném terénu, kterým je bohužel právě zmíněný asfalt (a samozřejmě taky dlažební kostky, beton a veškerý ostatní tvrdý povrch). Jestliže jsou příliš finančně nákladné, je třeba změnit místo běhu z ulic na les. Jiná možnost není ;-).

Změna místa k běhání z města na lesní prostředí je také nutná proto, že dýchat po ránu či smog a automobilové zplodiny, čemuž se ve městě nelze vyhnout, člověku nejenže nepomůže, ale naopak mu to může znatelně uškodit: mohou se rozvinout alergie, chronický kašel, kožní alergické projevy a chronický únavový syndrom jako následek přetížení organismu (jater) zplodinami. To není katastrofický scénárismus, to je reálný fakt hrozící všem, kdo praktikují jogging v prostředí města nebo vesnice, skrze niž vede vytížená komunikace.

Co posilovny?

„Fitka“ jsou velmi populární, hrozí v nich však hned několik možných přetížení těla. Cílem fitness programů je totiž především nabudování takzvaných fázických svalů – to jsou ty, které anabolikoví kulturisti budují tak dlouho, až při chůzi připomínají roboty. Proč tomu tak je? Je to výraz vrcholného zdraví? Kdepak: nejvíce se ve fitness zatěžují právě svaly paží a nohou a naprosto se opomíjejí svaly, jež jsou pro zdraví člověka nejdůležitější – posturální.

Posturální svaly (z anglického posture = postoj, pozice) jsou hlavní svalové skupiny, které pomáhají držet správné držení těla – a tedy například svaly břišního lisu, vzpřimovač páteře, meziobratlové svaly, svaly rombické a další (jednotlivé svalové skupiny mohou obsahovat posturální i fázická svalová vlákna; jde o to, v jakém poměru).

Jestliže tedy jednostranně – například ve fitness, ale také na rotopedu atd. – zatěžujeme především fázické svaly, „odměnou“ mohou časem být bolesti zad a pohybového aparátu právě tam, kde zeslábly posturální svaly. A to je přesně případ „namakaných“ fitness figur – protože mají přetrénovány fázické svaly na úkor posturálních, jejich postura (pozice) se vlastně zhroutila a důsledkem je robotická chůze. Tedy evidentně nic, o co by člověk měl stát…

A jsme opět u úvodní otázky: Je jóga nahraditelná?

Východní cvičební systémy

Čili jestliže nejste příznivci jógy, ale přitom rozumně víte, že bez pohybu to nepůjde, jaké další možnosti existují? Popravdě tak ucelených systémů, jako je jóga, není na světě mnoho. V našich končinách můžeme kromě jógy zvolit také některé jiné, které jsou prověřeny tisíciletími (a věřte, ty jsou nejbezpečnější a nejúčinnější: ne tedy moderní cvičební směry, které lidé provozují maximálně pár desetiletí a ještě úplně neznají jejich dopad na ucelené zdraví…) – mezi nejlepší patří bezesporu qi gong (čchi-kung) a tai-ji (tchaj-ťi, tai-či).

V čem jsou jóga, qi gong a tai-ji tak mimořádné a proč jsou nenahraditelné?

Především proto, že jednotlivé pozice rovnoměrně zatěžují pohybový systém i důležité svaly – lze dokonce říci, že každá ásána vyvažuje celé tělo, a nikoli jen jednotlivé svalové či jiné skupiny. Tím je cvičení velmi bezpečné, dobře regulovatelné a odstupňovatelné dle požadované míry zátěže. Neboli kdo chce svaly, namíří na dynamickou jógu. Kdo potřebuje protáhnout a posílit posturu, zamíří na klasickou jógu.

Dalším velmi důležitým pozitivním aspektem systémů jógy, qi gongu a tai-ji je to, že pracují s energetickými těly člověka. Tato práce je však jen velmi těžko vnímatelná samotným cvičencem, a to zejména v počátcích cvičení. Většina lidí totiž se totiž v průběhu života odnaučila (nebo zapomněla) vnímat ty nejjemnější vibrace svého těla (velmi často ovlivněné myslí a emocemi), jež ovšem zcela zásadním způsobem ovlivňují naše zdraví. A tak i když cvičenec, jenž s východními systémy teprve začíná, cítí jen fyzický aspekt cvičení, jeho tělo dobře vnímá změny vibrací a energií a pomalu se začíná vyrovnávat a harmonizovat. To je také důvod, proč se hodně z nás, kdo jógu či tai-ji (qi gong) vyzkoušejí, cítí už po prvních hodinách tak dobře a začínají se do lekcí vracet.

Malá fyzická náročnost?

Vžitý a nesprávný názor, že se při těchto druzích cvičení nezapotíme, a tudíž nepřinášejí kýžený relax od zátěže běžných dní, se rozplývá už při prvních lekcích. Kupříkladu při dynamické józe se lze „zničit“ velmi snadno a namožené svaly pak o sobě dávají vědět ještě několik dní poté :-)

Prostě – zkuste to a uvidíte!

Daniela Pilařová

Posted in Asány, Jogínův průvodce on Duben 8, 2014.