Na svých hodinách jógy si u ostatních jogínů i sama na sobě stále častěji uvědomuji, kolik lidí žijících západním způsobem života má zablokovanou oblast srdeční čakry (anáhaty). Když jsem se snažila vysledovat, co k této blokádě vede, najednou se jako odpověď nabídl sám způsob života, který většina z nás žije. Pojďme se tedy na oblast srdeční čakry podívat důkladněji.
Srdeční čakra (a tedy i celá příslušná oblast páteře: hrudní páteř vzadu i vepředu, mezihrudní blokády, problémy s lopatkami a případně rameny) po celý náš život „bojuje“ s čakrou solar plexu (manipúrou). Zatímco třetí čakra (od konce žeberního oblouku až k pupíku) symbolizuje v mezilidských vztazích princip „já“, srdeční čakra nás vyzývá, abychom pojímali svět jako „my“.
Boj mezi tímto egoistickým (3. čakra) a altruistickým (4. čakra) pojetím života zřejmě v životě zažíváme všichni, a zatímco jednou jej vyhraje Já, jindy zase dáme přednost principu My. Dokud jsou síly vyrovnané, je i tato oblast těla zdravá a vyrovnaná.
Dalším důvodem problémů s hrudní páteří a rameny je to, že tak jako pštros při nebezpečí strká hlavu do písku, my lidé strkáme hlavu doslova mezi ramena. Zkuste si to vyzkoušet sami: jakmile se kolem nás objeví nebezpečí – nejen fyzické, nýbrž daleko častěji i emoční či psychologické – co se automaticky stane s pozicí našeho těla? Za prvé se nahrbíme (chráníme si srdce) a za druhé si hlavu schováme co nejvíc mezi ramena. Intuitivně si tím chráníme nejzranitelnější část svého těla (ostatně kam koušou šelmy své oběti?). A protože se většina z nás odmalička setkává se situacemi, v nichž naše tělo reaguje právě tímto způsobem (prostě máme strach, že budeme /opět/ zraněni nebo ohroženi), je jednou ze základních obtíží s pohybovým aparátem větší nebo menší problém s odtažením ramen od uší a otevřením hrudníku. (Mimochodem já sama jsem na tom lépe jen o tu dobu, kdy o této souvislosti vím a vědomě se věnuji jak protažení ramen, tak i otevření hrudníku a uvolnění krční páteře :-).
Když se člověk ocitne (nejen) v Indii na józe, kterou vede šikovný učitel, setká se tam s krásným anglickým povelem CHEST UP. Tento povel (česky přeložitelný asi jako „hruď, prsa vzhůru“) znamená krásný spojený pohyb otevírající zároveň hrudník a odtahující ramena od uší směrem k lopatkám.
Zkusme si to taky: stoupnout si do tadásany, soustředit se na kontakt chodidel s podložkou, podsadit pánev a pak – šup! CHEST UP! Jediným pohybem, který vynáší hrudní kost nahoru k nebesům, rozevřeme hrudník, uvolníme si srdce a plíce, a ještě ulevíme své hrudní páteři. Ramena půjdou spontánně dolů, a když ještě vědomě přiblížíme lopatky k sobě a zastrčíme bradu jako šuplíček směrem k páteři (a vodorovně s podložkou), ocitneme se rázem v krásném postoji, jenž by měl být pro člověka přirozený.
A protože tady hodně píšu i o ramenou, zastavím se na chvíli i u nich. S rameny souvisí samozřejmě také pátá, krční čakra (višuddhi). Kromě základních fyziologických funkcí, které v ní probíhají, jako je polykání, dýchání a práce štítné žlázy, je v symbolickém významu spjata s komunikací – s mluvením. Kdo tedy má problémy s komunikací ať už s partnerem, v práci nebo kdekoli jinde, měl by vědomě pracovat na uvolnění své krční čakry.
Až tedy příště uslyšíte svého učitele jógy, jak vás instruuje, abyste otevřeli hrudník a odtáhli ramena od uší, zkuste si v krásném prožití okamžiku TADY A TEĎ procítit, jak je na tom právě vaše srdeční čakra.
Zaklánějte ji, vyhrbujte, uklánějte se s ní do stran a vůbec s ní dělejte co nejvíc vědomých pohybů, aby se uvolňovala nejen ve smyslu fyzického těla, ale aby tím pomáhala i uvolnění všech (n)emocí (= bloků), jež si s sebou řada z nás nese. Vždyť bloky a zranění máme v tomto životě proto, abychom se je naučili zpracovávat a nové nevytvářet ;-).
Daniela Pilařová
]]>„Nad ní (Swadhištána čakrou) a u kořene pupku je zářící lotos s deseti okvětními plátky, s barvou mraků obtěžkaných deštěm. Uvnitř nich jsou písmena od Da do Pha barvy modrého lotosu, s nádou a bindu nad nimi. Zde meditujte na ohnivou oblast trojúhelníkového tvaru zářící jako vycházející slunce. Vně trojúhelníku jsou tři svastiky a uvnitř samotné bídža vahni.“
(Šat Čakra Nirúpana, verš 19)
Slovo Manipúra se skládá ze dvou kořenů a to „mani“ – klenot a „púra“ – město, místo. Nejčastěji bývá překládán jako klenot města, město klenotů nebo také klenot v pupku. Česky je označována jako čakra solárního plexu
Naše třetí čakra je spojena s naší životní energií, elánem a sebevědomím. Souvisí s naší činorodostí, vyzařováním a chutí do života. Je to zdravá schopnost jít si za svým, ale pokud je čakra oslabena, tak je člověk bez energie, cítí se neschopným prosadit své plány a názory. Pokud je čakra naopak hyperaktivní, tak se stáváme neústupnými a neschopnými uznat pravdu druhých.
Tattvou Manipúry je oheň, který bývá spojován s trávením (v ajurvédě je agni – trávicí oheň zodpovědný za naši schopnost zpracovávat potravu), ale také s vitalitou a životní energií. Manipúra je naše slunce, které nás nabíjí a vyzařuje do okolí.
Oheň Manipúry nám spolu s potravou může pomoci spalovat také naše negativní emoce uložené ve dvou nižších čakrách. Zde transformujeme hmotu na energii, která nám pomáhá v našem vývoji. Na tomto místě je tedy nutno zmínit důležitost zdravé stravy. To, co jíme, s sebou přináší jisté vibrace a ovlivňuje nás na všech úrovních. Orgánem, spjatým s touto funkcí, jsou játra - přeberou, co jsme jim dali a vyberou z nich látky a živiny, které pro nás mohou být důležité. Podobným způsobem nakládá oheň Manipúry s našimi emocemi, které přicházejí z nižších čaker.
Manipúra je zároveň místem z něhož nejsilněji vyzařujeme své emoce. Kladný postoj k životu prosvětluje naši auru a my potom tak silně nepodléháme náladám a jiným stavům disharmonie. Jednoduše jsme dostatečně silní na to, abychom negativní emoce automaticky pálili a ty z venčí k nám přes sílu našeho vyzařování těžko pronikají.
Jak na tom je naše třetí čakra? Potřeba přesvědčit všechny za každou cenu o své pravdě souvisí s hyperfunkcí této čakry. Nedostatek energie v této čakře má za následek pravý opak, nemáme vůli, chuť ani sebevědomí, abychom prosadili svůj názor a tak se necháme ovlivňovat ostatními a stáváme se dobrovolně jejich loutkami. Jsme nervózní a ustrašení, neradi poznáváme nová místa a lidi.
SYMBOLIKA:
Manipúru symbolizuje lotos o deseti okvětních plátcích, které symbolizují - deset prán (pránaváju: prána, apána, udána, samána a vjána, upaprány: nágy, kúrma, dévadatta, krkara, dhanaňdžaja), deset neznalostí (duchovní neznalost, žízeň, žárlivost, zrádnost, hanba, zhnusení, klam, pošetilost a smutek). Každý lístek je také nositelem jednoho písmene sanskrtské abecedy: Da (cerebrální), Dha, Na, Ta, Tha, Da, Dha, Na, Pa a Pha.
Jantrou manipúry, na níž můžeme meditovat je trojúhelník směřující dolů nebo svastika - symbol kříže s kolmými čarami ve směru hodinových ručiček. Svastika je spojena s mnoha významy, v hinduismu se jedná o znak boha Agniho, dále symbolizuje také všeobecné blaho a štěstí, často je používána buddhisty. Trojúhelníková jantra Manipúry bývá často červené barvy a s výstupky písmene T z každé strany trojúhelníku.
Z božstva je Manipúra spjata nejčastěji s Rudrou a Lakíní. Rudra je bohem ohně a bouře, představuje ničivý aspekt Šivy. V Manipúře symbolizuje očistný oheň, jímž je třeba spálit a zničit všechny negativní karmy a prožitky nižších čaker, abychom mohli pokračovat na duchovní cestě. Zároveň jsou však jeho ruce „v pozici muder laskavého žehnání a rozptylující obavy.“ Jeho ženským protějškem je již zmíněná Lákíní, bohyně, jejíž tři hlavy symbolizují tři úrovně – fyzickou, astrální a spirituální. Také Lakíni je spojena s ohněm a trávicím procesem.
Zvířecím symbolem Manipúry je beran.
]]>
Slovo Swadhištána je složeno ze dvou sanskrtských kořenů a to „swa“ – svůj, vlastní a „adhisthána“ – místo, příbytek. Bývá překládána jako vlastní místo, v češtině je nejčastěji označována jako sakrální čakra.
O Swadhištáně se nejčastěji hovoří jako o centru tvořivé energie a kreativity. Jedná se také o tvorbu nového života a tedy lidskou sexualitu. Ta je v tantře vnímána jako obrovský potenciál, jako tvořivá a životadárná síla, již je nutno pozdvihnout a kultivovat, v józe je však doporučován spíše sexuální střídmost. Vzpomeňme na jednu z jám – Brahmačarja, která mimo jiné říká také, že zdrženlivostí vzniká síla a plýtvání plodivou silou má za následek oslabení duševní schopnosti a znemožnění soustředění.
Práce v této čakře se tedy opět týká jedné ze základních lidských potřeb a její kontroly. Je-li v čakře přemíra energie, projevuje se střídáním partnerů a sex se stává nástrojem moci. Nedostatek energie je příčinou sexuálních komplexů, problémů se sebevyjádřením a pocitů méněcennosti. Jedině práce s touto energií, nikoli její popírání, je cesta k harmonickému a klidnému stavu mysli.
Paramahansa Svámí Mahešvárananda spojuje Swadhištánu s rovinou podvědomí. Múladhára je symbolizována nevědomím a je sídlem karem, Swadhištána je potom místo, kde karmy vyplouvají na povrch a my je musíme pročišťovat (viz element vody). Swadhištána je velikou překážkou na cestě Kundalíni k vyšším čakrám, u mnoha lidí zde její putování končí. Jednak proto, že jsou ovládáni základními pudy a také proto, že Swadhištána je sídlem negativních vlastností jako je hněv, závist, žárlivost, nenávist, chamtivost, zlost, krutost, pýcha, lenost, chtění a další. Neposledním problémem a překážkou v postupu k vyšším čakrám jsou mezilidské, především partnerské vztahy, do jejichž řešení se „dlouhodobě“ zaplétáme. Zde se odehrává také boj s vlastním egem (Ahankára).
Důležité je naučit se přijímat sami sebe, tyto překážky zdoláváme všichni, není důvod se odsuzovat. Cílem k ovládnutí negativních vlastností není jejich jejich odmítnutí, popření a tím i odsouzení sebe sama, ale spíše jejich pozorování, analýza a postupné zpracovávání a překonání, jejich nahrazování pozitivními aspekty.
Energie našeho těla, prána, je vědomá energie, která je ovládána našimi myšlenky. Nesuďme tedy sami sebe, nezaměřujme se na negativní aspekty, ale hledejme cestu spíše v tom pozitivním. Pakliže u sebe některý z těchto problémů objevíme, buďme vděční, že jsme jej rozpoznali již v tomto životě a pracujme na jeho překonání. Když se naučíme uvolnit a přijmeme sami sebe, budeme otevření vlastní tvůrčí energii a můžeme ve vývoji postupovat na úroveň vyšších čaker.
SYMBOLIKA:
Říkali jsme si už, že každá čakra je spojena s lotosovou symbolikou. Swadhištánu symbolizuje lotosovým květ o šesti okvětních lístcích, které symbolizují šest „nepřátel“ (překážek) na cestě duchovního rozvoje – žádostivost, chtíč (Káma), zlost, vztek (Kródha), nenasytnost, chtivost (Lóbha), klam (Móha), pýcha (Mada), závist (Mátsarjja). Každý okvětní list je také nositelem jednoho písmene sanskrtské abecedy a jedná se v přepisu o slabiky Ba, Bha, Ma, Ja, Ra, La. (viz obrázek)
Jantrou Swadhištány je kruh se srpkem měsíce, který symbolizuje jednak ženskou energii, zároveň však ovládá vodu (příliv a odliv), která je tattvou, spjatou s touto čakrou. Měsíc ale neovlivňuje pouze vodstvo naší planety, voda tvoří také značnou část lidského těla a měsíc tak řídí i příliv a odliv lidských emocí. Voda je elementem, který na sebe dokáže vzít mnoho forem a přizpůsobí se tak každé situaci. To je to, co bychom se od ní měli naučit, dále také její schopnost očistit a plynout.
Z božstva je Swadhištána nejčastěji spojována s Višnuem, bohem udržovatelem, zachovatelem. Zobrazován bývá se čtyřmi pažemi, v nichž má lasturu (Šankha, místo, z něhož poprvé vzešel prapůvodní zvuk Óm, poukazuje tedy na důležitost zvuku a umění naslouchat), kotouč (Čakra, otáčení čaker, koloběh času), žezlo (Gada, symbol vlády nad sebou samým) a růžový lotos. Kolem krku mívá květinový věnec a zářivý drahokam.
Bohyní Swadhištány je Rakíní, jeden z aspektů bohyně Sarasvatí. Zobrazována bývá se třema očima, krví vytékající z nosních dírek a také se čtyřma rukama, v nichž drží trojzubec, bitevní sekyru, oboustranný buben a lotosový květ.
Zvířetem spojeným se Swadhištánou je krokodýl Makara. Symbolizuje jednak netečnost a lenost, ale také sílu a spící nebezpečí. Spojován je také se sexuální energií, jeho tuk se používal k povzbuzení mužské potence. Přeneseně se tedy může jednat o latentní nebezpečí ovládnutí silnou sexuální energií.
]]>
Pro výklad čaker je velice důležitá symbolika a té se budeme nyní věnovat. Slovo Múladhára pochází ze sanskrtu – „múla“ znamená kořen, a proto také tato čakra bývá česky označována jako kořenová. Takové je její nejčastější označení, v citovaném úryvku z překladu knihy Šrí tattva čintámaní, napsaném v roce 1526 Šrí Púrnánandou svámím, narazíme mimo jiné na jedno z dalších označení této čakry a to je „adhára“, neboli opora. Obě tato slova vyjadřují nejdůležitější aspekt této čakry a to spojení se zemí, s naší minulostí. Je to energie, na jejímž základě jsme vyrostli, z níž stále čerpáme a jež je naší jistotou (oporou, základem). Proto bývá tato čakra označována jako základní. Odtud čerpáme energii také pro náš duchovní vývoj.. Nemáme-li dobré základy, náš pokrok bude stále kolísavý. Přirovnáme-li se k rostlině, je metafora kořene jasná – bez hlubokých a pevných kořenů nemůžeme růst příliš vysoko.
Hovoříme-li o rostlinách je nutno zmínit také „lotosovou symboliku“, která je s čakrami spjata. Lotos (v sanskrtu kamala) je zde vnímán jako symbol duchovního vývoje. Múladhára je symbolizována lotosem se čtyřmi květními plátky. Jak budeme postupovat čakrami nahoru, každá vyšší čakra bude mít větší počet okvětních lístků, až nahoru k Sahasráře, lotosu o tisících okvětních plátcích, který symbolizuje završení duchovního vývoje.
Lotos o čtyřech okvětních plátcích bývá někdy také označován jako dolůkvět (jediná čakra, která se otvírá směrem k zemi) a tato čakra bývá také přirovnávána k bahnivé zemi, z níž se rodí nádherné lotosové květy, tedy plody našeho duchovního života. Nesmíme také zapomínat, že v Múladháře sídlí obrovský potenciál a to energie Kundaliní, čekající na probuzení. „Spojíš-li vzhůrukvět s dolůkvětem uvidíš toho, kdo vznikl z ničeho, kdo probouzí světlo a pohrává si s ním.“
Čtyřka je spjatá s Múladhárou také znakem čtverce. Symbolizuje jednak čtyři světové strany, čtyři základní psychické funkce sídlící v Múladháře (manas – mysl, buddhi – intelekt, rozum, čitta – vědomí a ahankára – ego) nebo čtyři rozvojové stupně života na zemi: rostliny, jednoduché živočišné formy (bakterie), zvířata líhnoucí se z vajec a savce. Tento čtverec je žluté barvy a uvnitř něj je červený trojúhelník směřující svým hrotem dolů. Takovéto zobrazení Múladháry nalezneme především v tantrických textech, které hodně pracují s vizualizacemi, s jantrami. Jedná se o abstraktní formy, jež nám umožňují spojit se s energií této čakry prostřednictvím obrazu a barev. Trojúhelník otvírající se nahoru může symbolizovat postupně se otevírající vědomí.
Múladhára je také symbolizována šivalingamem, symbolem kreativity a tvoření. Kolem tohoto lingamu je třemi a půl závity obtočen had. Tyto tři závity reprezentují první tři vývojové stupně vědomí: nevědomí, podvědomí a vědomí. Had je také nejčastějším zobrazením pro Kundaliní.
Zvířecím symbolem Múladháry je slon Airávata. Slon v indické mytologie reprezentuje především blahobyt a moudrost. Připomíná nám také zvířecí instinkty a destruktivní tendence. Jedná se o slona, který má sedm chobotů. Výklad této symboliky nalezneme různý. V knize Paramahansy Svámího Mahešváranandy symbolizující sedm tkání v lidském těle (plazma, krev, svaly, tuk, kosti, kostní dřeň a nervy, sperma), sedm nerostů, spojených se sedmi stupni vědomí (nevědomí, podvědomí, snové vědomí, bdělé vědomí, astrální vědomí, nejvyšší vědomí a kosmické vědomí). V knize Čakry Harishe Johariho narazíme na výklad v souvislosti se sedmi barvami duhy, které „představují sedm aspektů každé osoby, které musí být poznány a uvedeny do souladu s přírodními zákony“. Jedná se o sluch, hmat, zrak, chuť, čich,vyměšování a sex. Zároveň je sedm chobotů dáváno do souvislosti se sedmi typy touhy (po jistotě, přetváření, dlouhověkosti, sdílení, vědění, seberealizaci a jednotě). Na slonu pak je zobrazován bůh Indra, bůh válečníků a přírody nebo Brahma, dítě stvořitel.
Součástí janter jsou nejen geometrické formy, ale také zobrazení božstev spojených s danou čakrou. Kořenová čakra je spojena s Brahmou, stvořitelem. Dle paramahansy svámího Mahešváranandy je bohem Múladháry Šiva, jako Pašupati mahadéva, neboli pán zvířat. V Múladháře je umístěn proto, že se jedná o rozhraní nižších zvířecích pudů a lidského vědomí. Právě zde musíme sami v sobě nalézt prostor k ovládnutí zvířecích instinktů. Z ženských bohyň je zde po boku Šivy uváděna Ásurí-šakti, která symbolizuje destruktivní energii a Daiví-šakti, reprezentující pozitivní a tvůrčí postoj k životu. Další bohyní uváděnou v souvislosti s Múladhárou je Dakíní šakti, která spojuje síly stvořitele i ničitele.
Ve výše citovaném úryvku jsme se setkali s popisem Múladháry jako lotosu se čtyřmi okvětními lístky, na nichž jsou čtyři písmena sanskrtské abecedy. V přepisu se jedná o slabiky Va, Śa (palatální), Ša (cerebrální) a Sa. Bídža mantrou Múladháry je LAM.
]]>
Podle jógy se čakry dělí do několika kategorií. Od prstů na nohou až k pánvi jsou umístěny nejnižší čakry – pašu čakry (neboli zvířecí), podél páteře se nachází lidské čakry – víra čakry a od horního zakončení páteře až k temeni hlavy najdeme daivika čakry neboli božské, nejvyšší čakry.
Existence čaker se postupně stává čím dál uznávanější a tato koncepce je základem mnoha terapií a léčitelských technik, o čakrách nalezneme rozsáhlou literaturu. V jógové literatuře se setkáváme s konceptem sedmi nebo osmi hlavních čaker.
Každá z těchto sedmi čaker je spojena s určitými specifickými charakteristikami ve vztahu k lidskému životu, lidskému tělu, je spojena s určitými symboly, barvami a zvuky. Jestliže jsme u nádí narazili na tvrzení, že na úrovni fyzického těla odpovídají nervovým vláknům, u systému sedmi hlavních čaker zase narazíme na spojitost s endokrinním systémem.
Čakry ovlivňují všechny roviny našeho bytí a harmonizací čaker v těle je možné předcházet nemocem, optimalizovat výkony jednotlivých orgánů a také významně zlepšit svůj psychický stav.
Co je příčinou špatné funkce čaker? Důvody jejich disfunkce se pohybují od špatné stravy, přes špatné návyky v chování až po špatné návyky v myšlení. Naše ukřivděnost, zarputilost, neschopnost odpouštět nebo upřímně komunikovat, to vše mohou být důvody špatné funkce čaker, jejíž následkem je nemoc – psychická i fyzická.
Podstatou jógy je práce na sobě samém. Nečekáme na někoho, kdo za nás vyřeší naše problémy, ale jsme schopni přijmout zodpovědnost sami za sebe a svůj život. Na světě není nespravedlnost, vše s čím se setkáváme má svůj důvod, život nám nabízí právě to, co potřebujeme, ikdyž to může být mnohdy bolestné. Chceme-li v tomto životě dosáhnout vývoje a překročit své hmotné tělo, musíme si uvědomit vlastní moc nad vším, co nás obklopuje a přijmout zodpovědnost za své pocity a myšlenky, jedná se o energii, která zcela zásadním způsobem utváří naši realitu.
]]>
Nejdůležitější součástí našeho energetického těla jsou tři hlavní kanálky vedoucí podél páteře a to Ida, Pingala a Sušumna. Ida nalevo symbolizuje ženskou polaritu (slovy čínské filozofie jin), Pingala napravo symbolizuje mužskou polaritu (jang) a hlavní kanálek uprostřed se jmenuje Sušumna.
Samozřejmě se zde nabízí také otázka nádí ve vztahu k fyzickému tělu. Zde pak můžeme narazit na informace, že nádí odpovídají nervovým vláknům, ne všichni se však s tímto názorem ztotožňují.
Nádí jsou tedy kanálky, jimiž prána proudí, její příjem a výdej pak probíhá v místech jejich křížení a zakončení na lidském těle, právě tato místa se nazývají čakry. Lidské tělo je doslova poseto čakrami, ale opět ne všechny mají stejnou důležitost. V jógové literatuře nejčastěji narazíme na koncept sedmi, nebo osmi, hlavních čaker.
]]>
Prána je velmi jemná energie – svou povahou je bližší myšlence nežli elektrické energii.
Po celou dobu vašeho života dochází k příjmu a výdeji energie. Ano, nejste pouze přijímače prány, ale vy sami jsme také vysílače. Zajímavé je přirovnání lidského těla k transformátu prány – má jistý příjem, který následně distribuuje a spotřebovává na zajištění vlastní existence a výrobu prány, kterou poté sám vyzařuje do svého okolí – svou přítomností, mluveným či psaným slovem, svými myšlenkami.
Stejně tak, jako se dokážeme nabíjet z věcí kolem, například z vody, i my sami ovlivňujeme jejich energii. V této oblasti již byly podniknuty i vědecké pokusy – japonský vědec Masaru Emoto se již po dobu mnoha let zabývá fotografováním krystalů zmrzlé vody. Do několika láhví vody nalije vodu a tyto láhve vody vystavuje různým podmínkám – od agresivity, nadávek, pouštění metalové hudby až po zpěv modliteb a manter. Výsledkem těchto pokusů jsou fotografické snímky vody, které ukázaly, že podle toho, jakým způsobem bylo s vodou zacházeno, taková byla následně i struktura jejich krystalů. Od dokonalé geometrické šestiúhelníkové formy až po formy nedokonalé tvary. Rozdílná byla také barva těchto krystalů – od zlaté, byla-li voda v přítomnosti duchovně založené bytosti, nebo ji byly zpívány mantry, modlitby, až po šedou, byla-li voda vystavena přítomnosti negativně naladěného člověka či agresi.
To vše nám ukazuje, že nejen věci hmotné a skutky mají vliv na kvalitu energie. Vše, co zde bylo řečeno o vodě, platí také o člověku. Naši energii ovlivňuje vnější prostředí, přítomnost duchovně založených lidí, zpěv manter, zvuk, slovo, vizuální vjemy, prostě vše, co nás obklopuje. Prána je vědomá energie a my jsme ti, co se s ní musí naučit pracovat. Tomu, jak vědomě ovládat pránu, se v józe věnuje především pránajáma.
]]>