V Patanjaliho Jógasútrách je rozlišováno pět stavů mysli – pět druhů vrtti. Některé jsou aklishta, bezbolestné a mohou být józe nápomocné, jiné přinášejí bolest a jsou překážkou na jógové cestě – klishta. Není však přesně řečeno, které vrtti patří do které skupiny, každá z nich může být „bolestná a bezbolestná.“ Z dlouhodobého hlediska je chceme z mysli „uklidit všechny“, aby naše mysl byla čistá a prázdná. To však není snadné a cestou k tomuto cíli může být nahrazování negativních myšlenek pozitivními, nesobeckými, a v neposlední řadě pravidelná jógová praxe.

प्रमाण विपर्यय विकल्प निद्रा स्मृतयः ॥६॥

6. pramāṇa viparyaya vikalpa nidrā smṛtayaḥ.

Pět stavů naši mysli se jmenují pramana, viparya, vikalpa, nidra a smrtti. Každá z nich je dále popsána v následujících sútrách. Pramana znamená správné a pravé poznání, které dle jógasúter může být založeno na přímém poznání (pratyaksa), dedukci (anumana) nebo na základě spisů osvícených mistrů (agama).

Viparaya je poznání nesprávné, které není založeno na skutečnosti, tedy omyl. Zde patří například situace, kdy si myslíme, že něco vidíme, ale ve skutečnosti tam je něco úplně jiného. Nejklasičtějším příkladem uváděných v komentářích Jógasúter je hadice ležící na zahradě, kterou mylně považujete za hada. Ačkoli to had není a poznání bylo nesprávné, vyvolá to v člověku třeba dojem strachu, a pod tímto dojmem pak může i jednat.

Vikalpa je taky druh nesprávného poznání založeného na jazyce, který je schopen vytvořit věci, které ve skutečnosti vůbec neexistují. Třeba scifi romány a postavy jako je superman a podobně.

Nidra znamená spánek a i ten je jenom jedním ze stavů mysli. Ačkoli kolikrát máme pocit, že ve spánku je hlava prázdná, mysl i nadále pracuje, vytváří sny atd. Ačkoli někdy máme dojem prázdna, i to je jen dojem, a není to totéž jako nepřítomnost dojmu. Se spánkem je to trošičku složitější – Patanjali říká: „Hluboký spánek je nepřítomnost jakýchkoli dojmů (otisků).“ Dále je pak ale možné rozlišit několik úrovní spánku, ale to snad až jindy.

Smrti znamená paměť. Ta může pracovat také pro nás, ve chvíli kdy si vzpomeneme na něco, co jsme se třeba naučili, nebo také proti nám – přes den se nám nekontrolovaně vynořují vzpomínky a my nejsme schopni je kontrolovat a soustředit se na skutečně přítomné věci.

Ačkoli je tisíce různých vrittů, většina se dá rozdělit do těchto pěti skupin. Všechny nám můžou na naši jógové cestě posloužit nebo se stát také překážkou. V určitou chvíli je však třeba odstranit je všechny a pak už jen jóga – zastavení změn mysli.  1.2. yogas chittam vrtti niridhah.

Hedvábná nit, kterou vyrábí bourec morušový, je hrubá a dužnatá. Když je housenka tohoto motýla den stará, je veliká asi jako vlas. Na palec se vám těchto červíků vejde více než sto, ale o den později už na ně budete potřebovat celou dlaň. Třetí den se stěží vejdou na velký tác a za třicet dní je každý z nich tlustší než palec. Takhle rychle rostou tyto housenky díky tomu, že nedělají nic jiného, než že jedí morušové listy.

Jedí dnem i nocí a čím více toho mají, tím více toho snědí. Po třiceti až čtyřiceti dnech jsou tak unavení, že už ani nemohou dál. Přejedení lidé často upadnou do letargického spánku, při kterém se, převalují zleva doprava. Stejně tak se převalují tyto housenky, kterým však zároveň z úst vytéká šťavnatá slina. Všechno, co předtím snědli, vytváří tuhou pastu, která je základem hedvábného vlákna. Když se housenky převalují, zamotávají sami sebe do tohoto vlákna, do hedvábné kukly. Když se zbaví veškerých slin, upadnou do hlubokého spánku, ve kterém zapomenou na vše.

Po čase se vzbudí a zjistí, že sami sebe uvěznili do malé klece, která vznikla z jejich vlastních slin. „Co to je?“ říká si housenka. „Kde to jsem? Jak se to stalo?“ a pak si vzpomenou. „Pořád jsem jenom jedla a jedla. Užila jsem si bez výjimky všeho, co jsem mohla. Rozmazlovala jsem se a úplně mě to unavilo, a potom jsem ztratila vědomí. Otáčela jsem se kolem dokola a sama sebe jsem uzavřela do této kukly. Jaká to hrůza! Kdybych alespoň to, co jsem měla, sdílela s ostatními. Byla jsem úplně sobecká. Moudří lidé hodně mluví o nesobeckém životě, ale nikdy jsem to neposlouchala, a ani tyto rady nenásledovala. Ve chvíli, kdy přestali mluvit, dala jsem se zpátky do jídla. Všechna tato moudrá slova šla jedním uchem dovnitř a druhým ven. A teď platím za své chyby. Lituju všech svých hříchů.“

Housenka lituje, modlí se a hladoví. Ve své hluboké meditaci odhalí své nevědomé chování a rozhodne se už dále nepokračovat v sobeckém životě. V budoucnosti už bude přemýšlet nad tím, co přijmout a co už ne. Po tomto rozhodnutí začnou na těle červa vyrůstat dvě křídla – jedno z nich je viveka (schopnost rozlišovat) a druhé vairagya (nepřipoutanost, nelpění). K nim přibyde ještě intelekt, který jako ostrá špička motýlího nosu otevře kuklu. S tímto může housenka, teď už vlastně motýl, vyletět se svými úžasně barevnými křídly ven, a podívat se na své vlastní vězení. „Odlétám, a k tomuhle už se nikdy nevrátím.“

Měli bychom se vždy tázat sami sebe: „Kde se nacházíme nyní? Přejídáme se nebo jsme stále v kukle? Meditujeme nebo nám už narůstají křídla?“ Položme si tuto otázku, a pokud se stále nacházíme v procesu konzumace, je lepší ho zastavit a zbavit se toho, co jsme už nahromadili, nezamotávat se dále do své hedvábné kukly. Čím více si věcí užíváme, tím více jsme spoutaní. Pokud nechceme poslouchat, příroda nás svými lekcemi zase zažene do kouta. Oslepuje nás, ale jenom skrze ni můžeme poznat její podstatu a odpoutat se od ní. Meditujte nad tím, v jaké fázi jste nyní, už se klubete ven z kukly?

Když se řekne nekradení, většina z nás si představí krádež v obchodě, podnikatelské podvody a jiné krádeže hmotného majetku. Těch bychom se samozřejmě měli vyvarovat, krást však můžeme také nehmotné věci – nápady nebo třeba něčí čas a pozornost. Zkusme si třeba dát pozor na časté pozdní příchody, pracujeme v práci nebo se různě ulíváme? :-)

Když mluvíme o tom, že nám někdo něco ukradl, vycházíme z přesvědčení, že něco na této planetě je naše a že na to máme nárok, přivlastňujeme si krajinu, zvířata. Příroda nám dopřává hojnost a my to přijímáme jako samozřejmost. Zkusme tedy projevovat častěji vděčnost za tyto dary, co kdyby jednoho dne nebyly, k čemu by nám byly naše „majetky“ bez pomoci přírody, bez života? Krádeží se dopouštíme také na zvířatech, dennodenně milionům z nich krademe to nejcennější – život.

Kradením je i to, když někomu bráníme v užívání věci, kterou sami nepoužíváme, ale „je naše“. Jsou případy, kdy jsou tyto domnělé majetky dokonce raději zničeny nebo vyhozeny, aby je nikdo nemohl získat  – podívejte se například v Norsku za supermarketem do popelnice, najdete tam vše – od čerstvých potravin až po elektroniku v originálním balení. Přišlo prostě nové zboží, ale vytáhnout vyhozené z popelnice je dokonce trestné…

A ještě k hmotným statkům – krádeží je i vykonávání vlastní „spravedlnosti“ na cizím majetku – v práci vám špatně platí a vy si za to něco odneste domů?

II.37 Asteya Pratisthayam sarva ratnopasthanam.

Volný překlad: K člověku, který nekrade, proudí bohatství a hojnost.

Asteya je také o očistě mysli, která není vázána k hmotným statkům. Bude-li naše mysl prostá sobeckých přání a touhy vlastnit, budeme-li spokojení s tím, co máme, všechno bohatství za námi přijde samo. Naše mysl bude bez těchto starostí otevřenější meditaci, nebude totiž mít starost o to, jak se všemi těmi věcmi naložit, popř. jak získat další. A bude více času na jógovou praxi :-)

„When one can renounce the whole univerce, the whole universe becomes one´s own property.“

Shri Brahmananda Sarasvati

Kdykoli chceme něco změnit, musíme si být především vědomi vlastní moci. Mnoholidí má pocit, že nemůže nic změnit, že jejich chování nic neovlivňí. A to je právě základní omyl – každý z nás je důležitý a má potenciál změnit celek. Čím pevnější budeme ve svých zásadách a dělat to, co říkáme, tím více lidí nás bude poslouchat, tím větší bude náš vliv na okolí.

Pravdomluvnost je nám všem asi jasná :-) A pozor, i tady začněme důkladným zkoumáním svých slov. Možná žádné veliké lži, ale i tak při pozorování zjistíte, že pár malých „lžiček“ za den se vždycky najde. Pracujme na nich, občas lžeme úplně bezdůvodně, vymlouváme se. Když si to uvědomíme, uveďme věci rovnou na pravou míru. Vrátí se nám to!

II. 36 Satya pratisthayam kriya phalasrayatvam. 

Volný překlad – slova toho, který nelže se rychle stávají skutečností.

Vaše slovo získá magickou moc – najdou se posluchači, kteří budou mít zájem o to, co říkáte. Pravda z vás bude vyzařovat a oni vám budou věřit. Získáváte moc měnit slovo ve skutečnost. To, co řeknete dotáhnete bez velikého úsilí do konce, jako by se věci děly samy.

Jak začlenit satyu do každodenního života? Buďme upřímní k sobě i svému okolí, nepřehánějme, nepřetvařujme se, nelžeme. Neslibujme nereálné, nepřeceňujme se a dotahujme věci do konce! Když bude náš život samé „možná“ a „snad“, těžko dosáhneme byť i sebemenšího cíle. Rozhodněte se, co chcete a udělejte pro to něco.  Vaše slovo bude mít váhu. Lidi nás budou brát vážně, budou s námi počítat a vy tak taky získáte přátele, na které se budete moci spolehnout a věřit jim. Chcete-li někoho ve svém okolí změnit, nevztekejte se, že takový není, jděte mu příkladem, dříve nebo později se vámi inspiruje :-)

„So, first follow truth, and then truth will follow you.“

Sri swami Satchidananda

Sukha - šťastní lidé – Maitri - přátelství

- často když lidé vidí někoho šťastného, tak závidí a pomlouvají. Namísto toho zkusme s tím člověkem navázat přátelství, přát mu jeho štěstí a přát stejné štěstí i všem lidem.

Dukha – nešťastní lidé – Karuna – soucit
- ačkoli existuje karma a naše trápení jsou výsledkem minulých skutků, neznamená to, že jsme k trápící se osobě lhostejní. Když můžeme, tak pomozme. Jde také o klid naší mysli.

Punya – ctnostní, čestní – Mudita - radost
- važme a všímejme si pozitivních vlastností takovýchto lidí a snažme se je rozvinout i v sobě.

Apunya - zlí, špatní, zlomyslní – Upekshanam - nevšímavost (lhostejnost)
- nesnažte se těmto lidem radit, nejčastěji tak sami ztratíte svůj vlastní klid. Naučí se sami zkušeností.

A pro milovníky sanskrtu, celá sútra zní takto: I.33 MAITRI KARUNA MUDITOPEKSANAM SUKHA DUKHA PUNYAAPUNYA VISAYANAM BHAVANATAS CITTA PRASADANAM.

Co je to ahimsa?

Himsa znamená působit bolest, ahimsa = nepůsobení bolesti, neubližování. A to všemu kolem nás.

• Ohleduplnost ke krajině, k naší planetě - používání ekologických přípravků, snížení alespoň vlastní produkce odpadu, neznečišťování ovzduší apod.
• Neubližování zvířatům – ideálně samozřejmě veganství, popř. vegetariánství, případně alespoň konzumace masa z bio-farem, kde nejsou zvířata celý život jenom trápena a zneužívána. Pro nejezení masa bychom nalezli i množství dalších důvodů.  Vlastní zdraví – je-li naše zdraví ovlivňováno naší psychikou (psychosomatický původ nemoci známe všichni), jakým přínosem bude pro naše tělo maso tvora, který strávil celý život ve stresu, bez jakékoli radosti? Mezi neubližování zvířatům je třeba zmínit také kosmetické výrobky testované na zvířatech, jimž se můžeme velice snadno vyhnout. Nemusí vás stát více peněz než ty, na které jste zvyklí.
• Neubližování lidem kolem nás – ani činy, ani slovy a dokonce ani v myšlenkách.

Důležitost ahimsy

Patanžali staví všechny zásady na jednu úroveň a dává jim stejnou důležitost. I tak je ahimsa zmiňována jako první a pro mnoho významných lidí byla ahimsa nejdůležitější zásadou a určujícím životním principem. Zmínit můžeme například Mahatmá Gandího a jím proslavenou sanskrtskou frázi Ahimsa paramo dhrama (Neubližování nejvyšší povinnost).

Jógovým propagátorem ahimsy byl například Shri K. Pattabhi Jois (představitel ashtanga vinyasa jógy) a ze současnosti zmíníme Sharon Gannon (jivamukti jóga).

Co vám přinese praxe ahimsy?

Ve vaší přítomnosti nebudou nikoho napadat násilné a agresivní myšlenky. Váš vnitřní postoj se promítne i do chování ostatních. Když nebudete ubližovat, nebude ani vám ubližováno.

Jak začlenit ahimsu do každodenního života?

Všechno začíná všímavostí. Vnímejte pozorně své myšlenky a chování. Jen postupnou prací se můžete dopracovat ke splnění ahismy.

Pro tento týden můžete začít tím, že zařadíte jeden den bez masa nebo koupíte ekologický jar na nádobí. Začnete třídit odpad nebo jeden den nepojedete do práce autem, ale tramvají. Pavouka vyhodíte z okna, místo aby jste ho spláchli do kanálu apod. Možností je spousta, to už je jen na vás!

Jóga je zastavení změn mysli.

Yogas – jóga
chitta – mysl
vrtti – změna
nirodhah – držet pod kontrolou, zadržet, zkrotit, potlačit

Nyní se podíváme na význam jednotlivých slov této sútry. Slovo jóga bývá obvykle překládáno jako jednota, ale aby se jednalo o jednotu, musí existovat dvě věci, které je třeba „sjednotit“. Co je však třeba spojit v tomto případě? Slovo jóga zde vykládáme v trochu jiném slova smyslu, jedná se o „zážitek jógy“. Výjimečný zážitek, kterého dosáhneme kontrolou naší mysli. Takto zde rozumíme slovu jóga.

Chittam je soubor naší mysli. Abychom správně rozuměli tomu, co Patanjali nazývá myslí, měli bychom vědět, že slovo chittam zahrnuje více úrovní.
Základní mysl se nazývá ahamkára, jedná se o naše ego, pocit „já“.
Z tohoto pak vyrůstá intelekt, nebo také rozlišovací schopnost, kterou nazýváme buddhi.
Další úrovní je manas, část mysli, která skrze smysly ovládá přání a touhy.

Abychom tomuto lépe porozuměli, uveďme si krátký příklad. Sedíte o samotě a užíváte si klidu. Znenadání ucítíte příjemnou vůni, která vychází z vaší kuchyně. Tento okamžik zaznamená manas: „Hmm, něco tady pěkně voní“ a budhi rozlišuje: „Co to je za vůni? To bude asi sýr.“ Potom, ve chvíli kdy budhi usoudí, že se jedná o dobrý švýcarský sýr, který máte rádi, ahamkára promluví: „Opravdu je to on? To bych si ale dal.“ Tyto tři věci se dějí jedna po druhé. Jejich sled je však natolik rychlý, že je téměř nemožné je mezi sebou rozlišit.

Tyto pohyby naší mysli dají vzniknout touze po sýru. Touha již byla vytvořena, dokud nezajdete do kuchyně a neukojíte ji, vaše mysl se nedokáže vrátit do svého původního klidného stavu. Byla vytvořena touha, následně jsme vyvinuli snahu po jejím uspokojení, a jakmile jsme dosáhli jejího naplnění, vracíme se zpět do původního klidného stavu. Z toho vyplývá, že klid je základní stav mysli, ve kterém se normálně se nacházíme, je to její přirozený stav. Ale tyto chitta vrittis, neboli změny mysli, narušují tento klid.

Všechny rozdíly vnějšího světa jsou výsledkem změn naší mysli. Představme si například, že jste svého otce nikdy nespatřili a když je vám deset let, znenadání zaklepe na vaše dveře. Otevřete a vidíte cizince. Běžíte za maminkou: „Mami, tam ve dveřích stojí nějaký cizí pán.“ Vaše matka přijde a vidí svého dlouho ztraceného muže. S velikou radostí ho přivítá a představí vám ho jako vašeho otce.. A vy řeknete: „Ach, tati…“ Ještě před pár minutami jste ho považovali za cizince, nyní se stal vaším otcem. Změnil se nějak? Ne, je to tatáž osoba. Sami jste si vytvořili představu cizince a potom ji přeměnili ve vašeho otce.

Celý vnější svět je založen na vašich myšlenkách a postojích. Celý svět je jen vaše projekce, představa. Vaše hodnoty se mohou změnit ve zlomku vteřiny. Dnes možná ani nemůžete vidět toho, kdo bude zítra vaším miláčkem. Když budeme mít toto na mysli, nebudeme přikládat takový význam vnějším věcem, vyhneme se stresu.

To je také důvod, proč jóga příliš neusiluje o změnu vnějšího světa. Existuje jedno Sanskrtské přísloví: „Mana Eva manushyanam karanam bandha mokshayoho.“ Jaká mysl, takový člověk. Omezení i svoboda jsou tedy jen v naší mysli. Pakliže se cítíme svázaní, tak také jsme. Cítíme-li se svobodnými, tak jimi také jsme. Vnější věci nás ani nesvazují ani neosvobozují, důležitý je náš postoj k nim.

Proto také kdykoli mluvím k vězňům, říkám jim: Cítíte se uvěznění a úzkostlivě čekáte, až se dostanete za tyto zdi, na svobodu. Ale podívejte se na stráže. Nejsou na tom stejně jako vy? Jsou mezi stejnými zdmi. Ačkoli v noci odcházejí, každé ráno jsou zde zpět. Rádi se sem vracejí a vy byste zase rádi byli pryč. Ale je to pořád ten samý areál. Pro ně to není vězení a pro vás ano. Proč? V čem se liší tyto zdi? Vy totiž cítíte, že je to vězení. Pro ně je to místo, kde vydělávají peníze. Rozdíl je pouze v přístupu. Kdybyste toto místo nevnímali jako vězení, ale jako prostor pro vaši reformu, možnost změnit svůj vlastní život, očistit se, byli byste tady velice rádi až do chvíle, než byste se zcela očistili. A kdyby potom řekli: „Jsi volný, můžeš jít“, možná byste řekli „Já se stále ještě necítím zcela očištěn, rád bych zde ještě zůstal.“ Ve skutečnosti mnoho bývalých vězňů i nadále pokračuje v jogínském způsobu života, ačkoli už jsou dlouho na svobodě. A jsou velice vděční za to, že byli uvězněni. To znamená, že se k tomu postavili správně.

Když budete mít kontrolu nad svou myslí a budete schopni s ní pracovat dle svých potřeb, nejste svázáni s vnějším světem. Ve světě kolem vás není nic v nepořádku. Vy sami jej můžete udělat nebem nebo peklem, na základě svého přístupu k věcem. Právě proto je celá jóga založena na chitta vritti nirodhah. Když dokážete kontrolovat svou mysl, dokážete vše. Potom již na světě není nic, co by vás svazovalo.
Sri Swami Satchidananda, The Yoga Sutras of Patanjali

Teď je tady jóga, tak jak jsem jí rozpoznal ve světě kolem.

 Je příznačné, že nejen tato sútra, ale vlastně celá kniha začíná slovem atha. Atha je velice slibné slovo, atha znamená nyní. Vede to naši pozornost k faktu, že toto důležité učení nám bude předáno právě teď. Nestalo se to někdy v minulosti, nebude to někdy v budoucnosti, ale děje se to nyní, v přítomném okamžiku. To je velice povzbudivé, protože když kdokoli otevře tuto knihu a přečte si její první slovo, jóga se pro něj automaticky stává důležitou, protože se ho týká, jedná se o něj samotného a o jeho současný život. Slůvko atha dělá z jógy živé učení, není to již něčím zastaralým, něčím, co kdysi dávno někdo někde studoval, ale je to pozvánka k bytí tady a teď.
Slovo anu z anushasanam znamená „atom“, nejmenší a nedělitelná část, která tvoří celek. Tento relativní svět se skládá z mnoha jivas nebo jedinečných “atomových” bytostí. Pro jogína, který je schopen vstoupit do přítomného okamžiku, můžou být všechny tyto atomy (samostatné a oddělené části) viděny jako spojené, vzájemně propletené součásti jednoho celku.

Slovo shasanam vychází ze sanskrtského kořene Šas, který znamená „poučit“. Takže když je připojen k Anu, znamená to doslova, že “atomy vás poučí”. Celá příroda, její veškerý život bude vaším učitelem. Moudrost, kterou potřebujete, je v přírodě všude kolem vás. Každé setkání má hluboký význam, který nás vede k nekonečnu, což je místo, kam skutečně patříme. Ale příroda může skrývat stejně jako odhalit. Atom je nejvnitřnější podstatou života a čeká jen na vás, aby vás navedl na cestu, ale tak se stane pouze pokud chcete znát jeho tajemství. Veškerý život, od stromu v zahradě až po čmeláka, má srdce, místo uvnitř, které snadno přehlédne ten, kdo nejde do hloubky věcí. Je to to nejmenší semínko, jako biblické hořčičné semínko, ve kterém je uložena historie světa, stejně jako historie nás všech. Nebo snad nejsme součástí tohoto světa?

Pouze tehdy, když budeme přírodu kolem sledovat pečlivě, odhalíme univerzální pravdy, které jsou skryté. Tato sútra je výzvou k hlubokému zkoumání vlastního života, prodchnutému smyslnosti a citem, na základě této zkušenosti poznáme, že přirozený svět neexistuje odděleně od nás, ale jako náš učitel nám ukazuje otevřené dveře neomezených možností tady a teď. Přírodní zákony – geometrie přírodních tvarů, harmonie a krása, které mohou být objeveny ve všech formách života – květiny, mušle, stromy, zvířata a dokonce i nebeská tělesa, hvězdy a planety. Vesmír je živý a veškerý život mezi sebou komunikuje. Když křídlo vrabce rozvíří vzduch v jedné části světa, můžeme vítr slyšet i na jeho opačném konci. Většina z nás pouze zapomněla naslouchat.

Poselstvím jógy je nejprve rozpoznat inteligentní život zde na zemi. Přestat spekulovat o tom, jestli existuje inteligentní život na jiných planetách. Dosud jsme nebyli ani schopni přiznat, že příroda je inteligentní: byli jsme tak posedlí využíváním jejích zdrojů, že jsme si ani nenašli čas se zastavit a poslouchat, tím méně se od ní snažit učit. Buďme tak plně přítomni, že nic neunikne naší pozornosti. Nečekejme na jiný, lepší čas nebo místo, abychom zjistili pravdu. Pravda je všude tam, kde se podíváte, ale pouze, pokud jste schopni se podívat hlouběji, když získáme jogínský X-ray pohled, tak to je. Většina lidí skončí své pozorování přírody na povrchní úrovni, kde jsou rozdíly nejvíce patrné a je chycena v třídění věcí do samostatných kategorií na základě těchto vnějších rozdílů. Tato analýza může být v mnoha ohledech užitečná a zajímavá, ale jóga je praxe intuitivní syntézy, procítit sebe a celý svět kolem zase jako jeden celek a vědomě se zapojit do interaktivního procesu obnovy.
Hledejme skrytý význam toho, co Patanjali radí těm, kteří se zajímají o jógu. Jóga je esoterická, tajná věda, což znamená, že se ani nemá projevit na první pohled. Její učení je zahaleno do symbolů, metafor a poezie a je prezentováno jako sútry-nitky, které jsou vzájemně propleteny (tvoří jednu tkaninu, jednu látku), na první pohled však jejich spojení není zřejmé. Bude třeba nejpozornějšího studenta, který je disciplinovaný a soustředěný, někoho se smyslem pro dobrodružství, který bude schopen se ponořit do jejího tajemství. Ale jakmile jednou vstoupíme na tuto cestu, není už cesty zpět, protože vstupem na ni, vstupujeme do přítomné věčnosti, která se neustále obnovuje a to právě je ten zážitek, který nás nakonec zcela nevyhnutelně změní z běžného člověka žijícího v iluzi ve vesmírnou, uvědomělou bytost.

Sharon Gannon