Nakoupila jsem v drogerii DM – celozrnná pšeničná mouka, celozrnná žitná mouka, droždí v prášku, koření na chleba, všechno bio, od značky Alnatura. Kromě toho budete potřebovat med, sůl, vodu,olivový olej, pečící papír.

Nemám ani váhu, takže kolik je 35O gramů jsem určovala od oka, podle hrnků – dala jsem asi dva hrnky pšeničné mouky a jeden žitné. Do té směsi jsem sypla ten sáček droždí, lžíci medu, malou lžičku chlebového koření a taky soli, šest lžic olivového oleje a hrst slunečnicových semínek a taky trochu lněných. Příště dám víc, v takovém množství se to ztratí. A zalijete pry 350ml vody, takže jsem dala necelé dva hrnky.

Vznikla pěkně lepkavá hmota, kterou jsem teda začala zpracovávat. Po pěti minutách jsem si říkala, že už to musí  být, umyla jsem si ruce a hledala na netu – „jak dlouho hníst chleba“. Bohužel jsem zjistila, že to teda ještě není, že prý dokuď nelepí :-D Zabořila jsem se tedy zpátky do těsta a začala postupně přidávat i mouku. Po pár minutách fakt přestal lepit a byl soudržný!!! Nakonec jsem ho trošku obalila moukou.

Fáze kynutí. Nikdy jsem neměla troubu, takže tohle byla pro mě novinka. Na netu jsem našla, že to mám dát do nějaké ošatky. Tu ale samozřejmě nemám, takže jsem to zabalila do trošku vlhčené utěrky a šla jsem na internet hledat, jak se to peče. Kynout jsem to nechala asi třičtvrtě hodinky, opravdu se to zvětšilo. Byly jsem fakt napjatá a zároveň se radovala jak malé dítě :-D

Přesunula jsem chleba na plech, kde jsem dala pečící papír a troubu jsem si předehřála na 220-250. Prostě hodně. Aby chleba neměl v troubě žízeň, doporučuje se mu tam dát trochu vody… tak jsem mu nalila do hrníčku :-) Patnáct minut pečete na vysokou teplotou a pak ztlumíte na nějakých cca 180 a pečete ještě tak 40 minut. Dilema ohledně pečení taky bylo, jestli tomu chlebíku zapnout fukar. Na radu kamarádky jsem mu nakonec i foukala, výsledek dobrý, takže příště budu foukat zas.

Děkuji za všechny ty informace, které se dají na netu najít, ikdyž už jste v akci a zjistíte, že nevíte, jak dál. Děkuji Danielce Pilařové, z jejího receptu jsem vycházela, a Lence Mandryszové za online pomoc :-*

Přeju inspiraci do vlastních pokusů a dobrou chuť!

Tento chleba byl upečen pro zvláštní příležitost a psalo se o něm na první stránce novin. Více o tom si můžete přečíst zde.

Počínaje tvořením v kuchyni (dietetika je součástí pěti léčebných disciplín TČM) či péčí o vztahy v rodině až po péči o sebe sama (což mělo být uvedeno na prvním místě ;-) ).

Tímto systémem se zabývám zhruba od roku 2002, kdy jsem se s pěti elementy díky práci pro nakladatelství Vydavateľstvo Eugenika poprvé seznámila. Od té doby o nich pravidelně informuji na svých akcích i na pobytech na Antariku. Nyní jsem se rozhodla spojit tuto úžasnou metodu poznávání mezilidských vztahů s dietetikou (rozumějte tímto slovem obecné ovlivňování zdraví pomocí stravy), jíž se také zabývám už několik let.

Co nás v sobotu bude čekat?
- uvaříme si snídani a naučíme se skrze ni posilovat svoji slezinu (vysvětlíme si, proč právě ona je u hodně lidí oslabená)
- naložíme si kimči (fermentovanou zeleninu), která harmonizuje všech pět elementů (přineste si malou zavařovačku!)
- v pauzách mezi vařením a čekáním na „odležení“ surovin si budeme povídat o teorii pěti prvků, poznáte svůj ovládající prvek, prvek svých blízkých a naučíte se díky cyklu ovlivňování, redukce atd., kdo ve vaší „tlupě“ potřebuje posílit, kdo lehce zredukovat atd. ;-) – je to skvělé, jak to funguje!
- na oběd si uděláme fantastické houbové ragú s ještě lepší polentou a probereme si jednotlivé suroviny s ohledem na jejich působení v našem těle
- popovídáme si o vlivu pěti elementů na naše zdraví a a to, co přesně v našem těle „náš“ prvek dělá, který prvek doplnit atd.
- připravíme si báječnou svačinu z avokáda
- dáme si prostor na vlastní práci s pentagramem a kontrolu toho, zda je vše jasné pro vaše další využití této metody
- než se rozejdeme, uvaříme si zklidňující a harmonizující pokrm s rýží a ukážeme si, jak surovinami a způsobem přípravy ovlivnit své zdraví i duše…

Přihlášky zde.

Co se na jednodenním kurzu naučíte?

1. PANÝR - naučíme se dělat panýr, indický sýr, na který vám stačí litr kvalitního mléka a citronová šťáva ;-). V roli lektorů budou kromě mě u této položky také ti, kdo byli na části Luštěniny, neboť tam už jsme panýr hezky naťukli ;-).

2. ALOO GOBI - jedno z nejoblíbenějších, nejjednodušších a nejchutnějších jídel z brambor a květáku

3. LILKOVÁ BHARTA - kterou si vyžadují uvařit a naučit všichni, kdo navštíví naši domácí kuchyni ;-). Vynikající, nesmírně lahodné jídlo z lilku, koření, cibule, česneku a zázvoru

4. SAMOSY - smažené, leč neodolatelné kapsičky plněné slano-pikantní náplní, po kterých se může utlouct snad každý, kdo je někdy ochutnal…

5. MRKVOVÁ HALVA - jedna z nejúžasnějších indických sladkostí s velkým obsahem (bio) cukru, ale také mrkve ;-)

Bližší informace o organizaci kurzu včetně přihlášky najdete zde.

Potřebujeme červenou čočku, dvě cibule, jedno nebo dvě rajčata a kokosové máslo nebo mléko. Z koření si připravte  (nebo nakupte) kurkumu, římský kmín, mletý koriandr, hořčičné semínko a kari lístky. Zdá se to možná hodně, ale je to základní výbava, do které jednou investujete a pak si z ní můžete připravit hodně rozmanitých jídel :-)

Čočku dáme vařit, společně s jednou nakrájenou cibulí, rajčetem, kurkumou, kmínem, koriandrem (1 čl od každého) a kokosovým máslem (mlékem). Necháme vařit dokud čočka nezměkne.

Na pánvi rozehřejeme ghí a přidáme lžičku římského kmínu a hořčičných semínek. Po chvíli přidáme kari lístky  a nadrobno nakrájenou cibuli. Necháme zhnědnout a pak celou směs koření vsypeme do dálu. (Dál=luštěnina ;-) Osolíme, chvilku povaříme a jíme! Těm, co mají rádi pikantnější – k čočce můžete přidat chili do vaření, nebo jednu čili papričku osmahneme na ghí spolu s ostatním kořením.

Je to skutečně pochutnání a za recept vděčím Daniele Pilařové. Vlastně od jejího kurzu vaření nejím skoro nic jiného ;-)

Potřebujete dýni Hokaidó, to je základ. Dále pak už jenom cibuli, sůl a sójovou omáčku. Cibulku lehce osmahneme na ghí nebo olivovém oleji a přidáme na kostičky nakrájenou dýni, kterou zlehounka podusíme, zalijeme vodou, osolíme a necháme povařit. Vaříme asi patnáct minutek, než dýně změkne tak, že ji jednoduše vidličkou rozmáčknete. Dýni můžete pomačkat nebo rychlejší varianta – rozmixovat ručním mixérem. Přidáme trošku sójové omáčky na dochucení. Doporučuji třeba sójovku Shoyu z Alnatury nebo jinou, nejlépe bio.

Ozdobit můžete lístky bazalky, přidat trošku smetany, nebo třeba dnes jsem si do polévky přidala kousky mozzarely. Delikatesa. Tento jednoduchý recept mám od Daniely Pilařové a pokud hledáte inspiraci k vegetariánskému vaření, hlavně v indickém duchu, tak může jen doporučit její kurzy :-) A teď už přeji dobrou chuť.

Potřebovat budete brambory, hrubou mouku, vejce a švestky. V druhé fázi nezapomeňte na dostatek másla a moučkového cukru.

Brambory ve slupce uvaříme v horké vodě nebo v parním hrnci. Po dvou letech, co ho mám doma, jsem ho začala používat, a není to marné – zelenina se nerozvaří a je chutnější, chuť prostě neuniká do vody… Až  brambory vychladnou, tak je oloupeme a potom nastrouháme. Přidáváme hrubou mouku (můžeme i trochu krupice), vejce a vytváříme těsto. Těsto pružné, ne moc lepivé, prostě tak akorát.

Do těstíčka balíme švestičky, nejlépe vypeckované, tři půlky by se do jednoho knedlíčku měly pěkně vlézt. Do kastrolu dáme vařit vodu a postupně vkládáme knedlíčky a vaříme. Neřešte čas vaření, ten závisí na kvalitě a hrubosti těsta, knedlíčky jsou chytré a když jsou hotové, samy vyskočí na hladinu :-)

Rozpusťte si máslo s cukrem a naberte knedlíčky na talířek nebo do mističky, posypejte a zalijte. Pokud to chcete ještě vylepšit, posypte i tvarohem. Nešetřete máslem ani cukrem, o nic se neokrádejte a jednou si to prostě užijte! :-)

Potřebovat budete kuskus, arabské koření, olivový olej, fazole, hrášek nebo kukuřici v plechovce a nějakou čerstvou zeleninku – rajčata, okurku nebo třeba papriku. První si dáme vařit vodu (klidně ve varné konvici), do misky nasypeme kuskus a arabské koření, promícháme a zlehka polijeme olivovým olejem. Poté dolijeme horkou vodou a misku něčím zakryjeme. Proces urychlíte také tím, že misku dáte nad páru – třeba nad kastrol, ve kterém jste vařili vodu (nebo ji tam jen nalijete).

Kuskus necháme pět minut bobtnat, poté přidáme sterilované fazolky, kukuřici, hrášek, prostě cokoli máte doma. A ještě posypeme arabským kořením, zakápneme olejem a opět přikryjeme, tak na dvě tři minutky. Poté už jen ozdobíme čerstvou zeleninkou a můžeme jíst :-)

Pokud máte více času, nepoužívejte sterilovanou zeleninu, ale čerstvou. Například na olivovém oleji osmažíme trošku cukety, špenátu nebo pórku, přilijeme vodu a přidáme třeba červenou čočku, která nepotřebuje dlouho vařit. Povaříme patnáct minut, přidáme kuskus a už jen čekáme, až to dojde. Dobrou chuť :-)

Základní potravinou pro přípravu jsou jemné ovesné vločky, dále potom ghí a datlový sirup. Ostatní záleží na tom, co máte doma – když dáte ghí a datlový sirup, vždycky to bude dobré :-)

Povaříme ovesné vločky ve vodě – necelých pět minut a je z toho krásná kaše a přidáváme, co máme. Oříšky – třeba kešu, sušené ovoce – rozinky, kustovnici, amlu… Na závěr přidáme čerstvé ovoce – nám jsou zrovna dostupné banány a výborná čerstvá manga, takže nakrájet nebo rozmačkat.

Vzniklou kaši přiklopíme pokličkou, necháme chvíli odtát a servírujeme do mističek. Přidáme malou lžičku ghí a datlového sirupu, promícháme a dáme se do toho. Je to opravdu nečekaná pochoutka!

Proč jsou bílkoviny důležité? Bílkoviny jsou základem vlasů, kostí, nehtů, hrají důležitou roli při transportu a uskladňování látek v těle, řídí různé fyziologické funkce, spouštějí chemické reakce v těle a podílejí se také na obranyschopnosti organismu. Známé jsou však především mezi sportovci a to díky jejich vlivu na růst svalové hmoty. Sportovci tak často konzumují nadbytek bílkovin. Pro běžného člověka se nejčastěji doporučuje dávka 1g bílkovin na 1kg hmotnosti denně, pokud se věnujete nějakému sportu nebo potřebujete nabudovat svalovou hmotu, můžete tuto dávku navýšit až o 30%. Vyšší příjem bílkovin by už vaše tělo zase nezdravě zatížil.

Jaké jsou rostlinné zdroje bílkovin? Velmi bohaté na bílkoviny jsou především luštěniny. Nejlépe je na tom sója (okolo 40g/100g), ale také ostatní luštěniny – čočka, hrách, cizrna, fazole, mungo mají okolo 20g/100g. Luštěniny můžeme uvařit nebo nechat naklíčit. Konzumovat můžete také sójové maso nebo tofu. Snažme se však složit svůj jídelníček z co nejmenšího množství polotovarů a dbát na přirozené způsoby přípravy, třeba u tofu.

Dalšími důležitými zdroji bílkovin jsou obilniny, například jihoamerická quinoa (k sehnání samozřejmě i u nás) má okolo 15g/100g bílkovin, z tradičních potravin našeho kraje má vysoký obsah bílkovin například pohanka.

Dalším zdrojem bílkovin jsou také ořechy – vlašské ořechy, kešu, mandle nebo lískové ořechy – všechny obsahují okolo 15-20g/100g hmotnosti.

V menším množství najdeme bílkoviny i v určitých druzích zeleniny (brokolice, kukuřice, špenát a další). A navíc, oproti bílkovinám získávaným z masa zde nemusíme konzumovat přemíru nezdravého tuku a bát se o vysoký cholesterol ;-)

První potřebujeme vyrobit těsto, smícháme tedy mouku, vodu a sůl. Pořádně uhněteme, až do chvíle než vznikne celistvé a nelepivé těsto. Odtrhneme část a pořádně ji rozválíme do tenka. Poté přichází na řadu olivový olej, kterým potřeme celou vrchní stranu placky. Poté placku přeložíme na půl (olejem k sobě) a ještě jednou potřeme vrchní polovinu. Opět přeložíme a máme takový „čtvrtkruh“, který si rozválíme do původního tvaru placky (nebo alespoň přibližně ;-). Tím jme vytvořili vrstvy, které budou při jezení placky krásně vidět a dobře chutnat. Svrchní vrstva je křupavá, vnitřní zase příjemně měkoučké.

Dáme na suchou pánev, placka se nesmaží v oleji, jenom se jím může potřít. Když se začne nafukovat, placku obrátíme. Opakujeme dokud není placka hotová a poté jíme. Hodí se téměř ke všemu – omáčkám, salátům, i jako další příloha k nějakému indickému kari s rýží.