„Nyní promluvíme o lotosu adhára. Dotýká se ústí sušumny a nachází se pod pohlavními orgány a nad řití. Má čtyři okvětní lístky karmínové barvy. Jeho hlava (ústa) visí dolů. Na okvětních lístkách jsou čtyři zářivě zlatá písmena od Va do Sa.“ (Šat čakra nirúpana, verš 4)
Pro výklad čaker je velice důležitá symbolika a té se budeme nyní věnovat. Slovo Múladhára pochází ze sanskrtu – „múla“ znamená kořen, a proto také tato čakra bývá česky označována jako kořenová. Takové je její nejčastější označení, v citovaném úryvku z překladu knihy Šrí tattva čintámaní, napsaném v roce 1526 Šrí Púrnánandou svámím, narazíme mimo jiné na jedno z dalších označení této čakry a to je „adhára“, neboli opora. Obě tato slova vyjadřují nejdůležitější aspekt této čakry a to spojení se zemí, s naší minulostí. Je to energie, na jejímž základě jsme vyrostli, z níž stále čerpáme a jež je naší jistotou (oporou, základem). Proto bývá tato čakra označována jako základní. Odtud čerpáme energii také pro náš duchovní vývoj.. Nemáme-li dobré základy, náš pokrok bude stále kolísavý. Přirovnáme-li se k rostlině, je metafora kořene jasná – bez hlubokých a pevných kořenů nemůžeme růst příliš vysoko.
Hovoříme-li o rostlinách je nutno zmínit také „lotosovou symboliku“, která je s čakrami spjata. Lotos (v sanskrtu kamala) je zde vnímán jako symbol duchovního vývoje. Múladhára je symbolizována lotosem se čtyřmi květními plátky. Jak budeme postupovat čakrami nahoru, každá vyšší čakra bude mít větší počet okvětních lístků, až nahoru k Sahasráře, lotosu o tisících okvětních plátcích, který symbolizuje završení duchovního vývoje.
Lotos o čtyřech okvětních plátcích bývá někdy také označován jako dolůkvět (jediná čakra, která se otvírá směrem k zemi) a tato čakra bývá také přirovnávána k bahnivé zemi, z níž se rodí nádherné lotosové květy, tedy plody našeho duchovního života. Nesmíme také zapomínat, že v Múladháře sídlí obrovský potenciál a to energie Kundaliní, čekající na probuzení. „Spojíš-li vzhůrukvět s dolůkvětem uvidíš toho, kdo vznikl z ničeho, kdo probouzí světlo a pohrává si s ním.“
Čtyřka je spjatá s Múladhárou také znakem čtverce. Symbolizuje jednak čtyři světové strany, čtyři základní psychické funkce sídlící v Múladháře (manas – mysl, buddhi – intelekt, rozum, čitta – vědomí a ahankára – ego) nebo čtyři rozvojové stupně života na zemi: rostliny, jednoduché živočišné formy (bakterie), zvířata líhnoucí se z vajec a savce. Tento čtverec je žluté barvy a uvnitř něj je červený trojúhelník směřující svým hrotem dolů. Takovéto zobrazení Múladháry nalezneme především v tantrických textech, které hodně pracují s vizualizacemi, s jantrami. Jedná se o abstraktní formy, jež nám umožňují spojit se s energií této čakry prostřednictvím obrazu a barev. Trojúhelník otvírající se nahoru může symbolizovat postupně se otevírající vědomí.
Múladhára je také symbolizována šivalingamem, symbolem kreativity a tvoření. Kolem tohoto lingamu je třemi a půl závity obtočen had. Tyto tři závity reprezentují první tři vývojové stupně vědomí: nevědomí, podvědomí a vědomí. Had je také nejčastějším zobrazením pro Kundaliní.
Zvířecím symbolem Múladháry je slon Airávata. Slon v indické mytologie reprezentuje především blahobyt a moudrost. Připomíná nám také zvířecí instinkty a destruktivní tendence. Jedná se o slona, který má sedm chobotů. Výklad této symboliky nalezneme různý. V knize Paramahansy Svámího Mahešváranandy symbolizující sedm tkání v lidském těle (plazma, krev, svaly, tuk, kosti, kostní dřeň a nervy, sperma), sedm nerostů, spojených se sedmi stupni vědomí (nevědomí, podvědomí, snové vědomí, bdělé vědomí, astrální vědomí, nejvyšší vědomí a kosmické vědomí). V knize Čakry Harishe Johariho narazíme na výklad v souvislosti se sedmi barvami duhy, které „představují sedm aspektů každé osoby, které musí být poznány a uvedeny do souladu s přírodními zákony“. Jedná se o sluch, hmat, zrak, chuť, čich,vyměšování a sex. Zároveň je sedm chobotů dáváno do souvislosti se sedmi typy touhy (po jistotě, přetváření, dlouhověkosti, sdílení, vědění, seberealizaci a jednotě). Na slonu pak je zobrazován bůh Indra, bůh válečníků a přírody nebo Brahma, dítě stvořitel.
Součástí janter jsou nejen geometrické formy, ale také zobrazení božstev spojených s danou čakrou. Kořenová čakra je spojena s Brahmou, stvořitelem. Dle paramahansy svámího Mahešváranandy je bohem Múladháry Šiva, jako Pašupati mahadéva, neboli pán zvířat. V Múladháře je umístěn proto, že se jedná o rozhraní nižších zvířecích pudů a lidského vědomí. Právě zde musíme sami v sobě nalézt prostor k ovládnutí zvířecích instinktů. Z ženských bohyň je zde po boku Šivy uváděna Ásurí-šakti, která symbolizuje destruktivní energii a Daiví-šakti, reprezentující pozitivní a tvůrčí postoj k životu. Další bohyní uváděnou v souvislosti s Múladhárou je Dakíní šakti, která spojuje síly stvořitele i ničitele.
Ve výše citovaném úryvku jsme se setkali s popisem Múladháry jako lotosu se čtyřmi okvětními lístky, na nichž jsou čtyři písmena sanskrtské abecedy. V přepisu se jedná o slabiky Va, Śa (palatální), Ša (cerebrální) a Sa. Bídža mantrou Múladháry je LAM.
Comments are closed.